Podtitul dvousetstránkové knížky zní "Nejdůležitější díla světové literatury ve 20 tvítech nebo míň." Včera jsem sem dával překlad twitterárního díla Šifra mistra Leonarda, tak už asi máte představu, jak to vypadá.Kromě Dana Browna dvojice vysokoškoláků upravila například Kafkovu Proměnu, Camusova Cizince, Macbetha, všech 7 dílů Harryho Pottera, Velkého Gatsbyho od Fitzgeralda, 1984, Na cestě, Steinbeckovo O myších a lidech či Tři mušketýry od Dumase.
Sociální sítě mají bezpochyby vliv na lidské životy, ale ovlivní taky umění? Budou si naši potomci za 60 let v muzeu ukazovat na vtipné obrázky z 9gagu, kupovat si jejich reprodukce domů a budou se o nich učit v dějinách umění? Jsem si jistý, že ano. Warhola, Picassa a koneckonců i Van Gogha v jejich době nikdo neuznával. Teď se však názory na to, zda je přepsání nejslavnějších knih do formy krátkých tweetů umění, výrazně liší.
A autoři Twitteratury si toho jsou dobře vědomi a berou to s nadhledem. V místech, kde se obvykle tiskne krátká chvála na dílo a autory, jsou citace jako:
"Klasiky patří do minulého století." - The Guardian
"Upřímné omluvy Shakespearovi, Stendhalovi a Joycovi. Jak jsme mohli vědět, že dospějeme až k tomuhle?" - Mashable.com
"Při čtení Twitteratury mám chuť někoho - nejlépe 'autory' - praštit do nosu. Žijí v Chicagu. Asi si udělám výlet." - @damig, Twitter
"Knihu čtenáři nejspíš přijmou se směsicí hrůzy a žárlivého 'proč jsem na to nepřišel dřív'." - Chicago Tribune
"Radši mě k#*?a zastřelte hned." - Mike C., grouchyconservativepundits.comJá bych knihu tak příkře neodsuzoval. Soudě dle veřejně přístupných ukázek jde především o vtipně provedený dobrý nápad, který má za úkol pobavit ty, kdo knihy četli a vědí, oč v nich jde. Že zkracují a vynechávají? Ano. Ale kdo to dnes nedělá?
Twitter patří mezi nejčistší formy komunikace - vejít se do 140 znaků chce víc, než jen škrtat.
Žádné komentáře:
Okomentovat
... a tak jste pravili vy!