neděle 19. května 2013

Velký, extravagantní, dekadentní Gatsby. A mrcha Daisy

Gatsby má spoustu přídavných jmen. Nejznámější je samozřejmě to z názvu Fitzgeraldovy knihy - Velký. Po zhlédnutí filmového zpracování od mistra kýčaře Baze Luhrmanna mě však napadá milion dalších:

  • Extravagantní Gatsby - tolik šampaňského, konfet a šílených módních kreací nikde neuvidíte
  • Retro Gatsby - samozřejmě je to zasazeno do horkého léta roku 1922, takže očekávejte mikáda, cigarety na špičkách, spoustu brilantiny, krásná auta a charleston i foxtrot 
  • Dekadentní Gatsby - charleston v bazénu, popíjení zakázaného alkoholu, pokleslá morálka
  • Dechberoucí Gatsby - některé záběry (zvláště ty na večírcích) jsem nemohl očima vstřebat komplet, protože bylo pořád nač se dívat
  • Aktuální Gatsby - nejen díky hudbě (v soundtracku se jazz mísí s hip hopem a dalšími současnými styly), ale i hospodářské krizi, která bouřlivým 20. létům následovala a visí ve vzduchu tak hmatatelně, že si všichni užívají, dokud to jde (my už ji snad máme za sebou), a díky nečernobílým postavám (kdejaká celebrita si s Daisy může podat ruku)
Osobně si myslím, že jde o Luhrmannův nejlepší film, protože na rozdíl od Moulin Rouge a Romea+Julie, kde byla extravagance a kýčovitost našroubovaná uměle, do Fitzgeraldova světa zbohatlíků na východním pobřeží v bouřlivých 20. letech se prostě hodí. 


Filmového labužníka jako jsem já potěší narážky na historii kinematografie: reklama na Robina Hooda s Douglasem Fairbanksem, úhel kamery v bazénu jak ze Sunset Boulevardu, černobílé zrnité art-decové logo Warner Bros. na začátku filmu, Gatsbyho sídlo coby palác Xanadu z Občana Kanea... 

Jazzová historie světa
Úplně samostatnou kapitolou je hudba, kterou spousta lidí kritizuje (ostatně jako celý film: Gatsby je zřejmě jeden z těch rozporuplných filmů, které budete buďto milovat, nebo nenávidět, ale jejichž skutečnou hodnotu ukáže až čas). Mně osobně se tam hodila. Navíc kromě songů ze soundtracku se můžete těšit na jazzovou Toccatu a Fugu od Bacha, monumentální Rapsodii v modrém od Gershwina, která vás téměř dovede k slzám, a foxtrotovou verzi songu Young And Beautiful od Lany Del Rey. 

Leonardo hraje skvěle, protože on nehraje, on JE Jay Gatsby. Carey Mulligan je lidštější Daisy než v knize, ale pořád mrcha. Proč je Daisy Buchananová mrcha?
Kdybyste se ve světa Gatsbyho nemohli
zorientovat. OBSAHUJE SPOILERY!
  • nejdřív si Gatsbyho nevezme, protože nemá peníze
  • pak si Gatsbyho nevezme, i když má peníze, protože to jsou "nové" peníze
  • nechce opustit svého bohatého manžela, kterého ani nemiluje, protože by přišla o společenskou prestiž
  • SPOILER! to ona zabije Myrtle, ne Gatsby, a ani se ho nesnaží opravit, když gentlemansky vezme vinu na sebe
  • SPOILER! nejenže Gatsbymu nakonec ani nepřijde na pohřeb, ona mu ani nepošle kytky!
Gatsby je pro Daisy prostě příliš dobrý. 

No ale zpátky k filmu. Ten splnil mé představy a očekávání a já ho určitě chci vidět znovu. Je lepší než verze ze 70. let s Robertem Redfordem, protože je odvážnější, odvázanější a temnější. Doporučuju nejen fanouškům knižní předlohy!

3 komentáře:

  1. Super recenze, na Gatsbyho se těším jako malá. ;-) Četla jsem knížku a zajímá mě, kolik z ní zbude ve filmu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zbude toho poměrně dost. Ta verze s Redfordem je věrnější přepis, ale o to u filmu nejde. Osobně mám raději, když film režisér pojme nějak originálně.

      Vymazat
  2. Jo, jo, jo! Vůbec nehcápu, co rpoti tomu mají kritici, hudba mi tam sedí, párty i ta kýčovitost! Přesně si vystihl mé myšlenky.

    OdpovědětVymazat

... a tak jste pravili vy!