úterý 5. května 2015

Kapitán Amerika: nejsmutnější Avenger

Do kin se dostalo pokračování megaúspěšného filmu o partě komiksových superhrdinů. O Avengers: Age of Ultron už psali všichni - od Mirky Spáčilové po nejposlednější blogery. Já se ale zaměřím pouze na profil jednoho člena tohoto supertýmu. Na toho s nejsmutnějším osudem.

Kapitán Amerika. Sympatický mladík s pěšinkou ve vlasech a s kostýmem v barvách americké vlajky. Vůbec byste neřekli, že mu už táhne na devadesát. V posledních dnech druhé světové války se totiž při zachraňování světa zřítil do ledových vod a vyloven a rozmrazen byl až o 70 let později.

Zkusme se společně zamyslet nad tím, jak smutný osud Kapitána potkal...

Všichni, koho znal a koho měl rád, už je buďto po smrti, nebo v domově důchodců. Jeho kámoši z války, jeho přítelkyně, jeho rodiče i sousedé. Nemá nikoho. Nikoho, s kým by si popovídal o oblíbených filmech (dnes už to jsou filmy pro pamětníky!), knihách nebo hudbě (jazz a swing už je dnes záležitostí pár fajnšmekrů).

Jeho organismus se sice na 70 let zcela zastavil, ale vývoj společnosti nikoliv. Kapitán Amerika se probudil ve světě, jemuž nerozumí a ani rozumět nemůže. Za 70 let se změnilo skoro všechno - módou počínaje, přes roli žen až po technické vymoženosti.

Steve Rogers, který se později stal Kapitánem Amerikou, byl vychovávaný v hodnotách, které se dnes už zdají staromódní: k vlastenectví, k humanismu, ke slušnému chování a k Bohu. Proti Hitlerovi šel bojovat, aby ochránil ideály svobody a demokracie.

S dnešními lidmi, kteří pro sprosté slovo nejdou daleko a o vlast ani svobodu už se nezajímají, si nemá moc co říct. A proto zákonitě musí vést hrozně osamělý život.


Když jsem druhý díl Avengers viděl v kině, zaujala mě věta, kterou Cap prohodí k Tonymu Starkovi během jedné z mnoha bitek: "Stejně jsem na zítřejší večer neměl nic v plánu."

Není to smutné? Když se pak v závěru Tony Stark odjíždí ve svém luxusním bouráku věnovat svým podnikatelským záležitostem a manželce, Kapitán Amerika zůstává na základně mezi vojáky, aby je pomáhal cvičit.

Armáda je totiž to jediné, čemu rozumí a co se za 70 let jeho zmrazení nezměnilo. Všichni ostatní Avengeři mají svoje životy, Kapitán Amerika má jenom ostatní Avengery.

Když se přátel ptám, kdo je jejich nejoblíbenější Avenger, většina zpravidla odpoví Iron Man, Černá vdova nebo Thor. Pro mě to je ale Kapitán Amerika. Částečně mi je toho muže z jiné doby líto, částečně ho ale obdivuju. Našemu novému světu se totiž snaží porozumět, jak nejlépe dovede, a naopak mladší kolegové z týmu se mohou naučit mnohé od něj a od jeho "staromódního" vychování.


Myslím, že by Starka nezabilo, kdyby Kapitána Ameriku občas vzal na projížďku v některém svém krásném autě!

(Toto zamyšlení bylo psáno na základě filmového zobrazení Kapitána Ameriky, v komiksech to s tím pádem do moře a probuzením o 70 let později nejspíš bylo trochu jinak.)

Žádné komentáře:

Okomentovat

... a tak jste pravili vy!