Když jsem v lednu 2012 začal psát tento blog, dal jsem si předsevzetí, že u něj vydržím alespoň rok. To se mi povedlo, a tak jsem ho postupně začal opouštět. Asi to má i něco společného s dospíváním a tím, jak mi přibývají povinnosti.
Každopádně bych se s věrnými čtenáři ještě rád podělil o svou sedmou a zřejmě poslední grotesku Jak Ráďa potkal Bertu. Podle Lukáše Bejčka z Twitteru je to moje nejlepší groteska vůbec. A to mě těší. Říká se, že přestat se má v nejlepším!
Teď svoje zážitky a vzpomínky na natáčení sepisuji a doufám, že se mi do Vánoc podaří napsat biografii. Takové memoáry hvězdy němých filmů. Byla to krásná část mého dosavadního života a až jednou budu starý a vrásčitý, rád si ji prolistuju a připomenu si věci, které bych jinak zapomněl.
O průběhu psaní své autobiografie vás nepravidelně budu informovat!
