Zobrazují se příspěvky se štítkempresident. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempresident. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 22. listopadu 2012

OKAMURA je český MAO!

Prezidentský kandidát Tomio Okamura se nám pěkně vybarvil. Bohužel do červena. Na svém blogu na iDnes napsal, že komunismus je nejdemokratičtější a nejúžasnější systém ze všech a v rámci zoufalého shánění hlasů začal také podporovat KSČM.

Připravte se! Jestli se Okamura stane
prezidentem, podobné plakáty
 budou všude!
Podle článku na iDnes, který blog hezky shrnuje, se "český Mao" také pustil do kritiky války ve Vietnamu. Kdy se přihlásí k učení Marxe, Engelse a velkého Stalina, zatím není jisté. Čekám, kdy si nechá narůst knír po vzoru svého idolu.

"Požádal jsem v minulosti o podporu také KSČM a jejich voliče a žádat ji budu oficiálně a veřejně znovu. Nechci rozdělovat, chci spojovat." -- Tomio Okamura
Zda bude spojovat Českou republiku s KLDR nebo pouze KSČM s ČSSD se mi doposud nepodařilo zjistit. 

Na internetu už se však nahromadila slušná řádka reakcí.

"Pokusy o ideální společnost, tak jak je vykresluje pan Okamura, jsou velmi nebezpečné, protože končí totalitou a násilím," napsal na Twitter Karel Schwarzenberg (ten skutečný), Okamurův soupeř v prezidentské volbě.

Sportovní komentátor Jaromír Bosák jako obvykle nešel pro slovo daleko a twítnul, "ať jde /Okamura/ kandidovat na prezidenta v KLDR, tam mu to budou žrát..."

Já bych jenom doplnil, že to je asi tak jediné, co tam lidi budou moci "žrát."

Okamura se svými velkými ideologickými vzory v pozadí.
Dopady Maovy "kulturní revoluce" a Kim Čong Ilovy vlády se zapsaly do světových dějin písmem stejně krvavým jako ideologie, již Okamura tolik oslavuje. 

Tomio Okamura má s nechvalně proslulým Mao Tse Tungem kromě rasy a politických názorů také společné to, že napsal knížku. Nejspíš tajně sní, že se ji jednou budou lidi povinně učit nazpaměť jako Maovu Rudou knížku, jejíž nejznámější věta zní: "Každý komunista si musí uvědomit, že veškerá moc pochází z pušky."

Vážně se ještě najde někdo, kdo chce tuto podivnou osobu volit za prezidenta České republiky?

pondělí 4. června 2012

Prezidyk: Vojta Dyk na Hrad?

Nejprve jsem koutkem oka zaregistroval článek na nějakém bulvárním serveru, zavrtěl jsem hlavou a zasmál jsem se té představě. Pak jsem ale díky trendu na Twitteru zjistil, že jde o víc, než jen o žblept znuděných novinářů.

Vojtěch Dyk (*1985) si totiž přinejmenším skutečně vytvořil stránky, na nichž píše:
"Rozklad naší politické scény by zvedl z hrobu i mrtvého."
A proto se hodlá o náš hlas ucházet v prezidentských volbách v roce 2013. Národ je ovšem na rozpacích. Nikdo totiž neví, nakolik vážně svou prezidentskou kandidaturu mladý zpěvák a herec myslí. Všichni mají ještě v živé paměti šok vyvolaný údajným přiznáním homosexuality či aféru kolem desky pokřtěné kopulujícím párem.

Přesto už Vojta Dyk na internetu sehnal velkou základnu podporovatelů, většinou z řad lidí, kteří jsou ze současné politiky notně rozčarovaní. Jenže když teď řekne, že to byl jenom vtip, nerozladí je tím ještě víc? Nesebere jim tím určitou naději, kterou vidí v mladé generaci? Jestli je to recese, možná už je za hranou, neboť na některé žerty není vždycky vhodná doba.

Je-li to však myšleno vážně, pak je to v pořádku. Kandidát by ale musel překonat několik překážek.

Jak se koneckonců na stránkách Prezidyk.cz píše, nejprve by muselo dojít ke změně ústavy, která by umožnila, aby sedmadvacetiletý Dyk mohl kandidovat - tuto změnu je možné na webu podpořit v petici.

Poté by se Vojta Dyk musel utkat s ostatními kandidáty. Vzhledem k nátuře českých voličů, stylizaci do mladého a nevinného, slabým protivníkům a obratným mediálním schopnostem se domnívám, že má neporovnatelně vyšší šance než například Jana Bobošíková či Milada Emmerová. Otázkou je, zda by uspěl proti ostříleným politickým matadorům jako je Jan Švejnar, Přemysl Sobotka nebo Jan Fišer.

No a kdyby si frontman skupiny Nightwork poradil i s nimi, jaký by byl prezident? Na rovinu si řekněme, že český prezident mnoho pravomocí nemá. A kladení věnců a reprezentaci Česka v zahraničí by zkušená hvězda showbyznysu nepochybně zvládala levou zadní. Byli bychom země se sympatickým představitelem, který se vyzná v hudbě (a co Čech, to muzikant, ne?) a podporuje práva čtyřprocentní menšiny.


Jistá návaznost by tu navíc byla - jak Václav Klaus, tak Vojta Dyk mají zajímavé názory na globální oteplování.

(P. S. Tenhle článek je míněn stejně vážně jako samotná kandidatura - přeberte si to po svém.)