KOMIKS: Superman v alternativní realitě neslouží hvězdám a pruhům

Mám rád alternativní reality, teorie "co by, kdyby" a originální pohledy na dobře známou tematiku. Proto jsem si nemohl nechat ujít komiksovou knihu Superman: Rudá hvězda. Ta si pohrává s myšlenkou, že Superman nepřistál ve Spojených státech, nýbrž v Rusku. A začal sloužit tamějšímu totalitnímu režimu.

To mě ohromně zaujalo: vždyť Superman spolu s jablečným koláčem, vlajkou hvězd a pruhů a sochou Svobody patří k symbolům Ameriky. Jak by to dopadlo, kdyby se pokoušel americké hodnoty zničit pod vlajkou srpu a kladiva? 

Ukázalo se, že moje fantazie je bohatější a pestřejší než ta tvůrců, neboť podle mého z výborného nápadu nedokázali vytěžit tolik, kolik by mohli. Abych to podal slovy soudruhů z Moskvy: "Plán splnili pouze na 60 procent!"

Líbila se mi šedá technicolorová atmosféra připomínající filmy a fotografie z 50. let, kdy hrozilo, že se ze Studené války stane konflikt příliš žhavý na to, aby jej planeta vydržela a konec mohl přijít kdykoliv. Líbila se mi i obálka zobrazující Supermana ve stylu propagandy. Nedávno jsem dělal referát na propagandu během 2. světové války a ten styl (písmo, výtvarné pojetí...) mě hrozně fascinuje.

Jenže slabinou komiksu je příběh. Je rozdělen na jakési tři kapitoly, jenže skutečně zábavný je možná jeden (když přimhouřím oči, tak jeden a půl). Pak si tvůrci začali vypomáhat různými vedlejšími postavami ze světa Supermana, s nímž nejsem zas tak dobře obeznámen. A pro člověka, který je rád, že pozná Clarka Kenta a Lois Laneovou, zápletka občas nedávala smysl.

V tom mě komiks zklamal. Myslel jsem, že půjde o skutečně výjimečné dílo (jako třeba Watchmen - Strážci s geniálně promyšlenou zápletkou), ale jde o pouhé béčko, které se schovává za luxusní obálkou.

Comics Point v Palladiu: vítejte v ráji nerdů

Nedávno jsem zase o přestávce mezi přednáškami (vím, že to zní sladce, ale ve skutečnosti je 90minutové čekání na další vyučování docela na houby) zavítal do Palladia. Prošel jsem si knihkupectví, omrkl jsem nabídku šál a ponožek v několika obchodech s oblečením a pak jsem to spatřil... V nejnižším patře mě ozářil nápis Comics Point.

"To tady musí být nový..." zamumlal jsem si pro sebe, protože jsem si toho obchodu nikdy předtím nevšiml.

Vešel jsem dovnitř a udělal jsem  "ách!", protože jsem se okamžitě přenesl do ráje všech nerdů a maniaků ujíždějících na komiksech, filmech a seriálech. Prošel jsem si sekci knih, kde mě nejvíc zaujalo české vydání komiksů Kapitána Ameriky. Pak mi poklesla čelist, když jsem uzřel všechny ty figurky superhrdinů - Batmana, Supermana, Thora, Spideyho... A sněžítka! Sněžítka s postavami z filmů Tima Burtona. Polštáře ve tvaru donutu Homera Simpsona, přívěšky na klíče se Stormtrooperem a Darthem Vaderem a dokonce i model závěrečného utkání Luka Skywalkera s Darthem Vaderem a Imperátorem.

A úplně vzadu pod plakátem retro komiksu jsou zafóliovaná stará čísla amerických komiksů. Některé vypadají vážně skvěle a pokud si jich koupíte víc, dostanete nějaký zdarma, tak nějak to tam bylo napsáno.

Takže už vím, kde budu nakupovat vánoční dárky pro celou rodinu a přátele!

The Amazing Spider-Man is really amazing!

Pamatujete si ještě, jaký poprask před 10 lety způsobilo filmové zpracování Spider-Mana? Já ano. Filmy na motivy komiksů na počátku 21. století byly pořád ještě raritou, tvůrci ani diváci jim příliš nedůvěřovali a mnoho z těchto snímků nedopadlo vůbec dobře. Spider-Man byl film, který to všechno změnil. Ukázal, že film podle komiksů nemusí být těžkopádný a vážný jako Burtonův Batman z počátku 90. let, nýbrž si může dovolit obsahovat vtip a svižnost předlohy.

Po Spider-Manovi přišlo 300: Bitva u Thermopyl, Iron Man, Thor, Captain America a letos na jaře i výborní Avengers. Dnešnímu rozmazlenému divákovi se tak může Spider-Man s Tobeym Maguirem zdát trochu těžkopádný a laciný. A možná takový i doopravdy je.

Proto do kin na počátku léta dorazil svěží Spider-Man s pravdivým přízviskem Amazing. Plný mladistvé síly, nadšení a osobitého kouzla. Andrew Garfield je o minimálně o dvě třídy lepší herec než Tobey Maguire a příroda ho obdařila vlasy i hereckým umem Jamese Deana. Krásný doplněk Spidymu nedělá Mary Jane, nýbrž blondýna Gwen - okouzlující Emma Stone (nová Emma Watson, chce se mi říct). Ta v roli středoškolačky působí mnohem věrohodněji než Kristen Dunst.

Mezi ústřední hereckou dvojicí se vytvořila krásná chemie, která se projevila nejen ve výsledném filmu, ale taky v osobních životech Garfielda a Stone - už od natáčení spolu tvoří nejnovější hollywoodský pár číslo 1. Na plátně jim to spolu díky vtipnému scénáři hraje (obzvláště scény odehrávající se ve škole jsou k popukání) a diváka skutečně zajímá, jak se jejich vztah vyvine.

Výtku bych měl k příběhu. Diváka sice hezky seznámí s tím, jak se vlastně z Petera Parkera stane superhrdina, ale jinak, než tomu bylo v komiksech. Zamrzí i absence redakce Daily Bugle a cholerického šéfredaktora J. J. Jamesona a pár laciných scenáristických berliček (zloduch zjistí identitu Spider-Mana díky nápisu "Majetek Petera Parkera" na foťáku). Trochu mi chybí i tragická rozpolcenost P.Parkera/Spider-Mana - hlavní hrdina bez okolků své lásce prozradí, že to on je ten hrdina a následně pravdu zjistí i další lidi.

Na druhou stranu ta romantická scéna na střeše mrakodrapu za to stála. Plusové body i za skvělý soundtrack. Verdikt? The Amazing Spiderman is really amazing. (4 hvězdičky z 5)

NOVÝ BOŽÍ SERIÁL: Arrow

Po jablkách a skořici vonící podzimní seriálová sezóna zatím přinesla pár podprůměrných seriálů (americké Elementary prostě na britského Sherlocka nemá a nikdy mít nebude, takže to může rovnou zabalit), pár průměrných (666 Park Avenue má dobrou atmosféru a celkem sympatické postavy, ale hrozně předvídatelnou zápletku a zoufale se snaží svézt na nové vlně hororových seriálů po American Horror Story) a teď jsem objevil i jeden televizní klenot.

Arrow z produkce nadpřirozeno milující stanice CW (mimochodem vysílá i rovněž kvalitní Supernatural a The Vampire Diaries a připravuje Beauty and the Beast, na což se moc těším) mě skutečně ohromně nadchl hned pilotní epizodou.

Zápletka seriálu se podobá Batmanovi (nejspíš ne náhodou - komiks Green Arrow začalo nakladatelství DC Comics vydávat v roce 1941, tedy jen tři roky po netopýřím muži, a tehdy byli osiřelí milionáři v módě) nejen tím, že hlavní hrdina je milionář z fiktivního města, ale taky tím, že k očišťování města od korupce nepoužívá žádné nadpřirozené schopnosti - všechny jeho machrovinky jsou postavené na technice, vědě a svalech. To je celkem sympatické a rozhodně to hrdinu staví do "lidské roviny". Supermanem se člověk nestane, ale Green Arrowem by teoreticky mohl být kdokoliv.

Arrow přichází s příjemnými postavami, chytlavým dějem, lákavým prostředím "horních deseti tisíc" a špetkou dramatu. U akčních částí si na své přijde mužská část publika a geekové, u dramatických zase něžné pohlaví, protože osiřelý milionář, proti němuž kuje pikle nejen zločinecké podsvětí, ale taky vlastní rodina, čirou náhodou vypadá zatraceně dobře.

Takže tu máme jakousi zelenkavou směs Batmana s Revenge (o tomhle seriálu už jsem psal) a špetkou Assassin's Creed, jež chutná výborně rozmlsaným jazýčkům komiksových gurmánů i zamilovaným párům, které potřebují jen kulisu pro jiné aktivity. Už se těším na příští středu!

Komiksové odpoledne

Ideální by bylo vydat výbor původních
dobrodružství marvelovských hrdinů.

V úterý jsme s kámošem zašli do geekovského knihkupectví v Jungmannově ulici, kde mají české i zahraniční sešity, knížky i tlusté svazky komiksových příběhů. Snad díky konkurenci ze strany amerických komiksů mi došlo, jak je na tom český komiksový trh pořád ještě bídně.

Například komiks o Iron Manovi v češtině zatím vyšel asi jenom jeden a k tomu ještě s dost zvláštní grafikou, což je vzhledem k tomu, že jde o nejpopulárnějšího Avengera, celkem málo. A když už je řeč o Avengers: v USA prodávají cool omnibusy Avengerů z 60. let, podle nichž vznikl nedávno uváděný film. Česká realita? Obskurní výběr avengerovských příběhů z úchylných 80. let.

Nová naděje pro český
komiksový trh.

Můj oblíbenec Kapitán Amerika se v českých knihkupectvích taky nijak zvlášť neobjevuje: fanoušci mohou sáhnout po dvoudílném dobrodružství od Eda Brubakera, které však navazuje na příběhy, jež u nás nikdy nevyšly. Já chci původního Kapitána Ameriku - toho, který bojuje s Hitlerem! 

Přijde mi, že na to, kolik se teď v kinech objevilo superhrdinských filmů, vydavatelé neumí využít příležitosti. Mít nakladatelství, tak se postarám o to, aby nějaký komiks Avengers vyšel během české premiéry filmu, kdy je o ně největší zájem.


No ale abych zase jenom nekritizoval: potěšilo mě, když jsem viděl, že nakladatelství Egmont začalo vydávat měsíčník Star Wars komiksů. Jeden výbor mám v angličtině a jde o skutečně povedenou práci jak výtvarníků, tak scenáristů.

Tak vy byste chtěli komiksy o Iron Manovi?
To jste ale naivní. Cha cha chá!

Temný rytíř povstal. Ale trvalo mu to a skoro klopýtnul

Mám takový pocit, že na rok 2012 se jednou bude vzpomínat jako na rok superhrdinů. Nebo alespoň superhrdinských filmů. 

Začalo to na jaře Avengers, kteří ohromili celý svět a slavili zasloužený úspěch. Na počátku léta kina do svých pavučinek zamotal nový Spider-Man (k němu se ještě někdy dostanu, neboť jsem ho dosud neviděl) a uprostřed prázdnin povstal i dlouho očekávaný nový Temný rytíř. A o něm dneska bude řeč.

Slovní spojení "dlouho očekávaný" je v tomhle případě důležité. Od téměř kultovního Temného rytíře, v němž podal fenomenální (a taky finální) výkon Heath Ledger uplynuly již čtyři roky a nenasytné publikum od režiséra Christophera Nolana jaksi samozřejmě očekávalo, že třetí batmanovský film bude ještě lepší a promyšlenější než předchozí.

Možná režiséra právě přehnaná očekávání omezila a vytvořila psychický nátlak. Třeba začal moc přemýšlet o tom, proč jsou jeho filmy tak populární a chtěl svůj úspěch zopakovat. Což o to, úspěch finanční to nepochybně bude, koneckonců Nolanovo jméno už je pomalu stejným tahákem diváků jako jména některých hvězd. Ale potlesk od fanoušků Batmana a Temného rytíře se nemusí dostavit.

Tedy minimálně ode mě se ho Nolan nedočká.

I přes aktuální námět - konflikt vyšších a nižších vrstev, západní a východní civilizace, hrozba novodobého komunismu a terorismu - se divák nemůže v ději pořádně orientovat kvůli zbytečné složitosti. Nolan to zkrátka přehnal s vedlejšími postavami, pitváním jejich motivací a dětstvím a neschopností vysvětlit, co se právě vlastně děje. Nebýt bratrova osvětlujícího komentáře, vůbec bych nepochopil konec filmu.

Dalším mínusem je depresivita a propagace zla a násilí. Nejsem prudérním odmítačem filmů, kde padne pár tvrdých ran a výstřelů a které nekončí happy endem, ale v Dark Knight Rises má zlo navrch většinu času a - SPOILER ALERT! - v podstatě i uspěje a to mě neuvěřitelně deptalo. Z některých scén beznaděj a tvrdé násilí čiší natolik, že vnímavého diváka bolí se na ně jenom koukat. 

Vadilo mi taky přehrávání Toma Hardyho v roli Banea. Pan Nolan se z komiksového filmu snaží udělat moderní psycho a sociopatický thriller, ovšem výkon jindy vcelku sympatického herce sráží TDKR někam na úroveň prvního Spider-Mana nebo Batmana-propadáku z 90. let. Tom Hardy se evidentně snažil přehrát Heatha Ledgera a neuvědomil si, že k šílenci Jokerovi se výrazná a často se měnící intonace hodí, zatímco k drsnému zabijákovi z podsvětí by se hodil jiný přístup. 

Film je to zkrátka překombinovaný a přehnaný.

K zklamání taky přispěly nepovedené titulky v IMAXu (překlad byl moc dobrý, ale na tom obřím plátně se malá písmenka ztrácela, měnila sytost a divák musel očima přejíždět neustále nahoru a dolů). Rada pro vedení kina - příště by to chtělo písmo buď o fous zvětšit, nebo posunout výš.

Uf, když si svou recenzi pročítám zpětně, asi to vypadá, jako že The Dark Knight Rises je horší, než Čtyři slunce. Nebojte, pořád jde o velice obstojný film, jehož nedostatky ale zamrzí, protože od Christophera Nolana jste čekali víc. Batmanovi ovšem moderní plášť moc sluší a přelety nad Gothamem na imaxovém plátně působily monumentálně. Často jsem přemýšlel o tom, co by filmu asi řekli čtenáři ve 40. letech.

Poznali by Netopýřího muže, Kočičí ženu a Robina?

Tak to běžte vyzkoušet sami a dejte pak vědět, na kolik se vaše dojmy (ne)shodují s těmi mými.

Avengers splnili očekávání na sto procent

Psal se květen roku 2012 a celý svět šílel po Avengers, komiksových superhrdinech ze šedesátých let. Až to jednou budeme vyprávět našim potomkům, nesmíme jim zapomenout říct, že nešlo o žádné průměrné retro ani hloupý akčňák. Avengers jsou totiž chytrým filmem, který tvůrci pojali se sympatickým nadhledem - komiksové médium je ostatně na jisté nadsázce postavené.

Nejslabší částí Avengers je lehce matoucí začátek, který diváka bez jakéhokoliv úvodu mrští do děje a nechá ho pár minut tápat. Kdo je zloduch a kdo superhrdina? Co mají znamenat všechny ty složité vědecké názvy?

Scénář je naštěstí napsán velice dobře, takže po úvodní sekvenci nás zavede přímo k jednotlivým superhrdinům, na nichž úspěch filmu z velké části stojí. Hlavním motivem totiž není boj za záchranu Země, nýbrž spolupráce několika silných (a zcela rozdílných) osobností.

Tony Stark neboli Iron Man symbolizuje dnešní dobu více než kterýkoliv jiný z ústřední šestice. Je sobecký, arogantní a nafoukaný. I přesto si ho ale oblíbíte - všechno bere s nadhledem, vtipkuje a je jakýmsi neposedným elementem, v jádru dítětem, které miluje svoje hračky.

Steve Rogers neboli Kapitán Amerika je naproti tomu zástupcem "staromódních" ideálů jako je čest, vlastenectví a skromnost. Coby voják je zvyklý poslouchat a nezpochybňuje tak rozkazy svých nadřízených. Hrdina v kostýmu s hvězdami a pruhy koneckonců pochází ze 40. let, kdy zamrzl do ledovce a náhlé rozmrazení v 21. století pro něj je šokem.V dnešní době se cítí být vetřelcem a pramení z toho spousta úsměvných situací.

"Steve! Podívej se na motor, co s ním je!" 
"Zřejmě funguje na elektřinu..."

Thor je polobůh z jiného světa, který oplývá nadpřirozenou silou a má bratra Lokiho, který je ve filmu hlavním padouchem.


"Jak to o něm mluvíš? Loki je můj bratr!"
"Zabil osmdesát lidí!"
"Je adoptovaný..."

Bruce Banner je oproti předešlé trojici alfasamců jenom slabým, nervózním a roztěkaným vědcem s křehkými brýlemi na nose. Když se však rozzuří, změní se v zelené monstrum Hulka, které nekontrolovatelně ničí vše, co mu přijde do cesty.

Nataša Romanova neboli Černá vdova je jedinou ženskou silou v týmu Avengerů, ale jako dáma se rozhodně nechová. Mnohem blíž má k zákeřnému pavoukovi, jehož jméno si vypůjčila. Zároveň však trpí určitými traumaty z minulosti, které týmu rozhodně nepomáhají.

Ke skupince se později ještě připojí skvělý lučištník Hawkeye, ale už si určitě dovedete představit, jak mezi silnými individui, z nichž každý má své silné a slabé stránky, bude obtížně probíhat spolupráce. Režisér Joss Whedon využil své zkušenosti z práce na Buffy, přemožitelce upírů, kde v hlavních rolích taky vystupovaly rozdílné silné osobnosti. Snad proto se film nerozsype jako domeček z karet, nýbrž funguje a všechno do sebe zapadá.

A rozhodně neškodí humor. Jak už jsem zmiňoval v úvodu, komiks je médium postavené na určité nadsázce, což si tvůrci uvědomovali. Film proto neberou příliš vážně, žertují, staví hrdiny do roztodivných situací, ovšem vždy je to ku prospěchu věci. Film díky tomu nevyznívá pateticky a klišovitě "superhrdinsky".

O skvělých hercích jsem se už zmiňoval v jednom z předchozích příspěvků, takže to nebudu dál rozvádět. Snad už jenom dodám, že film splnil všechna moje očekávání na sto procent (řekl bych sto dvacet, ale znělo by to jako zpráva o pětiletce) a doporučuji ho i lidem, kteří se o komiksy příliš nezajímají, leč mají rádi kvalitní film a dobrou zábavu.

Krásné knížky, co si chci koupit

Vážně musím přestat chodit do knihkupectví. Pokaždé totiž narazím na krásné knihy, co bych si tolik chtěl koupit, ale kde na to člověk má pořád brát, že ano... Navíc jsem si zrovna o víkendu objednal dvě knížky z Amazonu a jestli se nezačnu krotit, hrozí, že dopadnu jako Řecko.

Český komiks 1. poloviny 20. století - první republika je dodnes částečně zahalena oponou tajemství. Jako by šlo o úplně jiný a dávno ztracený svět, Atlantidu zvlněných vlasů, elegantních klobouků a slušivých obleků/šatů. Snad proto mě přitahuje. A když se dá dohromady první republika a komiks? Retro geek ve mně slintá blahem!

Zaniklý svět stříbrných pláten - po stopách pražských biografů - krásná knížka pro milovníky starých filmů, architektury, filmových plakátů a pro pátrače po datech premiér starých filmů v Československu. Kniha je tištěna na krásném papíře, doplněná o zmenšeniny barevných plakátů (i těch Československých!), oskenované vstupenky, programy atd.

Spider-Man - nakladatelství Netopejr vydávalo (a možná stále vydává, to nevím jistě) skvělou sérii Spideyho původních komiksů ze 60. let. Černobílé a dobře (je zachován vtip a nadhled Stana Leeho) přeložené příběhy mají výbornou atmosféru. Škoda, že nepřeložili Captaina Americu - i když vlastně ani ne, už takhle to je s mými financemi dost nahnuté.

Těším se na Avengers!

Nejen kina a plakátovací plochy v centru měst, ale taky sociální sítě, stránky časopisů a dokonce i obchody s oblečením jsou v posledních dnech zaplaveny šesticí superhrdinů. Komiksový film Avengers, v němž spolu bok po boku bojují Iron Man, Kapitán Amerika, Černá vdova, Hulk, Hawkeye a Thor, netrpělivě očekávali geekové i široká veřejnost. Marvelovským filmům se totiž daří skloubit akci s vtipem, bezvadné efekty s dávkou kvalitního herectví a silným příběhem navrch.

Avengers mají zatím velice dobré hodnocení jak na ČSFD, tak na IMDb a dle mého názoru jsou jen krůček od toho, aby se z nich stal opět popkulturní fenomén, jakým byli superhrdinové ve 40. a pak znovu v 60. letech.

Ostatně v kterém jiném letošním filmu byste našli takovou koncentraci hereckých es? Robert Downey Jr., Scarlett Johansson, Chris Evans, Chris Hemsworth, Stellan Skarsgard, Samuel L. Jackson, Gwyneth Paltrow a taky Cobie Smulders (Děti, bylo léto 2012 a teta Robin se rozhodla připojit k Avengerům, aby pomohla zachránit Zemi). 

Takže už se fakt těším, až si vezmu obří kelímek s colou, sáček popcornu a tenhle ryze komerční a oddechový film navštívím.

Mých top 5... SUPERHRDINŮ

V popisu práce mají zachraňovat svět a dámy v nesnázích, jejich tvář se často ukrývá za maskou. Superhrdinové tvoří součást kultury už někdy od 20. let: tady jsou mí nejoblíbenější.

5. Superman - rodák z Kryptonu byl první superhrdina v tom smyslu, v jakém ho chápeme dnes. Bohužel ho ale tvůrci během let obdarovali tolika schopnostmi, až to přehnali, a tak je v mé pětce poslední. Ale jako malý Ráďa jsem se každé odpoledne díval na hraný seriál a o víkendu ráno na kreslené příběhy, takže z nostalgie a za některé supr vychytávky (umí lítat!) páté místo.

4. Kapitán Amerika - tohoto komiksového hrdinu jsem objevil teprve nedávno, ale okamžitě se mi zalíbil svou hrdostí a patriotismem. I dnešní svět plný socialistů a pseudohumanistů by potřeboval hrdinu jako je Kapitán Amerika, který se nebojí použít násilí proti nepřátelům našich hodnot.

3. Batman - milionář z Gothamu, který si za své peníze může dovolit spousty nejvymakanějších zařízení a vždycky dostane tu nejhezčí primabalerínu moskevského baletu. Ode mě dostává bronzovou medaili. Netopýří muž se mi líbí svou temnou aurou, z níž člověk na první chvíli nepozná, je-li to klaďas, nebo záporák. 

2. Ozymandias - nepochopený hrdina z Watchmenů (Strážců, v češtině), který vymyslí plán, jak zamezit jaderné válce. Cenou za tento mír je smrt mnoha milionů lidí, ale svět je zachráněn. Navíc je to milionář, jehož největší inspirací je Alexandr Veliký, a má bezva sídlo na Antarktidě. Za to dostává medaili v barvě jeho ledového paláce.

1. Spider-man - zlatá medaile uvízla v pavučinách Petera Parkera. Spidey mě už asi před deseti lety odzbrojil svými vtípky a tím, že jde v podstatě o obyčejného studenta s neobyčejnými schopnostmi. Musí mezi těmito dvěma životy najít rovnováhu a to je ještě složitější než boj proti Zelenému Skřetovi. V komiksech jsou navíc Mary Jane i Gwen úžasně vtipné krásky - vůbec se Spider-manovi nevidím, že si nemůže vybrat (já jsem fanouškem blonďaté Gwen).

KOMIKS: Archieho retro kouzlo

V České republice jsou bohužel Archieho komiksy celkem neznámé. Já na nich mám rád vtip, hravost, krásné kresby a zachycení jedinečné atmosféry všedního amerického života na konci 40. a během 50. let.

Betty hraje americký fotbal proti Veronice

Veronica, Betty a Archie v 50. letech

Archie začal původně vycházet po druhé světové válce každý den v novinách jako komiksový strip. Ve třech a čtyřech okýnkách čtenáře dokázal zaujmout svěží jiskrou, střetem generací a laskavým humorem. V padesátých letech pak dostal zrzavý teenager své vlastní komiksy.

Veronica vysvětluje, proč na podzim ráda nosí sukně...

Sešity s příhodami nemehla Archieho, krásné a bohaté Veronicy (ta černovlasá), roztomilé a chytré Betty(ta blondýna), jedlíka Jugheada, zlomyslného Reggieho a dalších postav vychází dodnes.

Ve 21. století samozřejmě mají všechny postavy v kapse iPhone a conversky na nohách a ochraňují životní prostředí. Mně se nejvíc líbí právě ty staré díly, kde Archie vlastní pojízdný vrak z 20. let, popíjí s přáteli mléčné koktejly, hraje americký fotbal, poslouchá gramofonové desky nebo jukebox, Betty a Veronica nosí slušivé šaty a největší Archieho starost je, zda má na ples pozvat Betty, nebo Veronicu.

V rytmu swingu!

A největší záhada, kterou tvůrci neobajsnili ani po 80 letech publikování nových a nových příhod: jak to, že na takového pihatého zrzka všechny holky letí jako můry na světlo?


Pokud si chcete Archieho veselá dobrodružství přečíst u nás, doporučuji objednat z Amazon.com. Česká komiksová nakladatelství neuvažují ani o vydání žádného z mnoha výběrů toho "the best". Nejspíš proto, že Archieho humor často stojí na slovních hříčkách, které dávají smysl v angličtině, ale nejdou přeložit do češtiny.

I když je Archie bláznivě zamilovaný do Veronicy,
Betty se na svého miláčka nedokáže hněvat dlouho.