Pražská premiéra Rádi v Praze: nikdo se neopil a šli jsme v 10 domů!

Neformální předvedení mé nové grotesky pro štáb a jejich blízké se konalo včera večer v jednom pražském podniku. Nedaleko od místa, kde v pondělí dopoledne vybouchnul plyn, se sešlo pár mých spolužáků z žurnalistiky, pár z gymplu, pár kamarádů a pár lidí, které jsem neznal. Výsledkem tohoto social mixeru byl výborný večer plný konverzace na úrovni, popíjení a - samozřejmě - promítání Rádi v Praze.

Reakce na film byly kladné...

Včera v Atmosféře premiérovala nová groteska Radka Blažka. Byla fenomenální, ksakru zábavná a objevila se v ní i jiná celebrita než já! Takže 6. května se neodlepte od YouTube, bude to stát za to! 

                                                           -- Matouš Hartman, iHned.cz

Příští pondělí Ráďu v Praze uvidíte i vy. Abych vás ještě víc navnadil, přináším oficiální plakát k filmu...

 Diváci nejčastěji oceňovali humorný příběh, retro provedení a herecké výkony.

Mně se kromě toho líbila i uvolněná a přátelská atmosféra.

Partymetr 8 z 10!

Babovřesky, aneb jak NEDĚLAT odpočinkový film

A máme to tady zase. Už na první pohled sračkoidní "odpočinková komedie" Zdeňka Trošky vzala česká kina útokem a o prvním víkendu překonala divácký rekord (o něco méně sračkoidního) filmu Kajínek. Pokud můj blog nějakou dobu čtete, nejspíš vám došlo, že nejsem žádný kulturní snob, artový vyznavač Bergmana a Felliniho a že si u filmu také moc rád odpočinu. Ovšem musí to mít ÚROVEŇ.

Miluju taneční komedie s Fredem Astairem a Ginger Rogers, hloupé příběhy z amerických středních škol, filmy podle komiksů, horory i sci-fi. Jenže Fred s Ginger se uměli chovat a jiskřivý humor mezi nimi dodával filmům lesk jasem převyšující lesk navoskovaných parketů. Hloupé příběhy z amerických high schools zase zpravidla přinášejí určitou poetiku v tom limonádovém milostném příběhu a nahlédnutí do jiného vzdělávacího systému. Filmy podle komiksů jsou nádherná béčka s morálním poselstvím a určitými hodnotami, což je v dnešní době bez hodnot zcela výjimečné...

Babovřesky ale žádnou úroveň nemají. Vlastně těží z takzvaného kanálního humoru, neboli absence úrovně/noblesy/jemnosti/inteligence. Jediným kladem je, že Troškovy filmy jsou jedny z mála českých děl, které si na sebe vydělají a neplatíme je z daní. I když, pokud se nad tím zamyslím, tak je vlastně celkem smutné, že produkce tohoto odpadu se tvůrci vyplatí.

Chápu potřebu lidí zhlédnout jednoduchý veselý film, ale Troška je zoufalá volba. Když chcete odpočinkový film, u něhož můžete vypnout, zkuste Jeníčka a Mařenku: Lovce čarodějnic - vypadá to na krásně hloupý film. Nebo třeba fantastický romanťák Nádherné bytosti.

Vlastně všechno, co momentálně běží v kinech, je lepší než Babovřesky.

Plesová sezóna začíná

Kolegyně bloggerka Bubbly si včera postěžovala na to, jak to mají ženy hrozně těžké s přípravou na ples. Vybrat šaty, udělat vlasy atd. Řekl bych, že co se týče přípravy to mají kluci a holky srovnatelné. Jenom holky to víc řeší.

Ačkoliv se může zdát, že na obleku se nedá co zkazit, opak je pravdou. I když už ho máme nakrásně koupený a visící doma ve skříni, pořád musíme vymyslet, co k němu. Košili jednoduchou, nebo snad s kostičkami nebo s proužky? A motýlka, nebo kravatu? A jakou barvu kravaty? Má ladit s košilí, nebo naopak dělat kontrast? A má její vzorek odpovídat tomu na košili? A jaký uzel na ni uvázat?

A to byla jenom kravata a košile!

Některým klukům sluší strniště, jiným zase hladká tvář - jak to vyřešit na ples? A co s vlasy? Udělat pěšinku? Ulíznout dozadu ve stylu starých hollywoodských hvězd? Nebo rozcuch do obličeje a lá Bieber? Nagelovat? Natužit? Vyžehlit?

NÉÉÉÉÉÉÉ! (představte si mě, jak klečím před zrcadlem, obličej se zoufalým výrazem upírám k nebi a ruce mám zaťaté v pěst).

No ale ještě abych dodal něco k prvnímu plesu letošní sezóny - šlo o stužkovací večírek mého bratra (skvělé předtančení jeho třídy můžete vidět tady). Ale ne, nechce se mi už psát. Raději přikládám pár ilustračních fotek. Ty o atmosféře řeknou zřejmě víc.

Míša se nechala ostužkovat v luxusních tyrkysově modrých šatech za 40 tisíc, ale to ji nezabránilo v tom, aby se o půlnoci promenádovala po parketu pouze v průhledném korzetu. Samozřejmě máme video! Míšinu žhavou show můžete zhlédnout zde.

Z Hollywoodu dorazila Scarlett Johansson a Robert Pattinson!  Ačkoliv se obě hvězdy trapně zkoušely vydávat za obyčejné studenty, ostříží zrak našeho reportéra je odhalil ve velmi těsném objetí! Robe, co na to Kristen?

Karin N. před svou pověstí z Třebíče utekla do Prahy. O víkendu se však vrátila na místo svých ostudných kousků a ukázala víc, než chtěla!

Česko by potřebovalo senátora McCarthyho

Nejdřív zčervenal Liberecký kraj, teď se rudá barva na politické mapě rozšířila i na kraj Ústecký. Česká republika na podzim nejspíš po 20 letech opět přivítá komunisty na vysokých politických postech. Rudá hrozba je zpátky a zrovna v nejcitlivější chvíli.

Současná vláda je totiž sice oficiálně pravicová, ale všichni víme, jak je to doopravdy (na druhou stranu nevím, jaká lepší koalice z posledních voleb mohla vzejít) a prezidentu Klausovi zanedlouho vyprší mandát. Většinu politických funkci v zemi tak v roce 2013 bude ovládat levice. Občas si říkám, že konec světa v roce 2012 přece jenom přijde, jenom možná dřív než v prosinci.

Někteří lidé tvrdí, že 21. 12. nemá přijít konec světa, nýbrž jenom globální změna. Tak nějak tajně doufám, že až začnou ožívat zombies, tak by z mrtvých mohl vstát i senátor Joseph McCarthy a očistit Českou republiku a Evropu od všech komunistů.

Chce se mi až křičet: jako vážně, lidi? Za většinu problémů, které tahle země má, může 40 let diktatury "proletariátu" a vy ji chcete zpátky? Omlouvám se všem pravidelným čtenářům, protože věřím, že mezi nimi žádní komunisti nejsou, ale tak nějak doufám, že se mi i tímhle chabým šplouchnutím ve vlnách internetu podaří rudou hrozbu zpomalit.

Nedávno jsem na Aktuálně četl porovnání hospodaření současných hejtmanů: zlepšilo současné vedení za čtyři roky situaci ve vašem kraji? Na mé rodné Vysočině socialistický hejtman Běhounek situaci dokonce ještě zhoršil! A přesto má dle všech průzkumů velice vysokou šanci na znovuzvolení.

Prostě ať se na mě všemožní ochránci lidských práv nezlobí, ale lidé neustále dokazují, jak hloupí i navzdory všem technickým vymoženostem a zdrojům informací jsou. A nejhorší je, že zhoršují život i nám, inteligentní menšině. Aristoteles měl pravdu, když tvrdil, že demokracie není ideální, protože většina je chudá a hloupá a nechrání tak zájmy bohatých a chytrých.

"I don't wanna study, I just wanna party!"

Jestli v práci posloucháte rádio, nebo čas od času mrknete na MTV, jistě vám neušly hrozné, fakt úděsné songy (nevím, jestli to není urážka hudby, ale nevím, jak jinak tu zrůdnost označit) španělského dýdžeje Saka Noela.

První se jmenuje Loca People a vyznačuje se mixem angličtiny, španělštiny a opakováním "What the fuck". Ve videoklipu navíc vystupuje protivná děvkózní příšera, která vrtí hlavou na nabídku k návštěvě kulturních památek Barcelony a místo toho se jde protivně děvkózně kroutit do nočního klubu připomínajícího hampejz. Tak si říkám: "What the fuck?"

Druhý sociopatologický hit je nazvaný Paso (The Nini Anthem) a je ještě nemorálnější než ten první. Nejznámější pasáž textu je: "Monday - party, Tuesday - party, Wednesday - party, Thursday - party, Friday - party, weekend, weekend, party, party!" a pak ještě větou, která má brainwashingový potenciál z dnešních teenagerů udělat nevzdělané vychlastance: "I'm telling to you, mama, there's no need for a drama. I don't wanna study, I just wanna party! I'm dressing like a b..." - přičemž jedinou dobrou věcí na tomhle hitu je schopnost sebereflexe zpěvačky, neboť je skutečně oblečena jako lehká děva. Videoklip je opět doplněn o záběry na dívku, která dá výpověď v práci, protože chce jít na party a o jinou dívku, která připoutá matku k židli, namaluje se výrazným makeupem a odejde na party. Samozřejmě ani tentokrát nepřijdeme o záběry divokého večera v nočním klubu.

Obě písně popírají všechny hodnoty a zásady, které se nám rodiče a společnost snažili vštěpit. Jestli si z děvkózní zpěvačky a monotónního dýdžeje někdo bere příklad, není divu, že Španělsko má nezaměstnanost 25 procent - proč taky pracovat, když můžeme celý týden propařit? Rodiče nás budou živit věčně, že ano... 

Stejně tak by mě zajímalo, jak se může takhle zvrácený a morálně pokřivený text dostat do médií před 22. hodinou - copak nikdo v radě pro rozhlasové a televizní vysílání neumí anglicky? Nebo se domnívají, že anglicky neumí mládež? Degenerace evropské civilizace nejspíš už pokročila natolik, že to nikomu nepřijde divné.

Ještě jednou "What the fuck?".