Není to pro mě nic nového, už se mi kdysi jeden čas zdály i divnější. Dokonce jich bylo tolik, že jsem z nich vytvořil i knihu (Moje malá knížka snů). Mám pocit, že můj mozek takhle divně v noci pracuje, když píšu. Protože teď když začala škola, zase píšu hodně. Asi je akademické prostředí tak inspirativní...Včera v noci se mi například zdálo, že jsem Harry Potter, plavu si v moři, sám bez přátel a někde kolem je Voldemort, Najednou se vynoří a způsobí takové obří vlny, že jenom křičím a snažím se zadržet co nejvíc dechu, když vidím, jak se nade mnou zavírá vodní hladina.
Jenže když se příliš soustředíte na zadržení dechu, obvykle ho udržíte jenom hrozně málo.
A to se stalo i mně.Dovedete si představit moje zoufalství? Naštěstí ale poblíž byla ponorka s Ronem, Hermionou a mými spolupracovníky z městské věže. Nabrali mě a ačkoliv jsem při nastupování na ponorku ve tvaru věže zničil žebřík, nechali mě nastoupit.
Když to Voldemort zjistil, zablesklo se zelené světlo, já vidím logo MGM se řvoucím lvem - jenže ten lev se najednou promění v beznosého holohlavého Voldemorta a namísto řvaní zasyčí jako had. Opět se zeleně zablýská.
A já se probouzím.
