Začalo to na jaře Avengers, kteří ohromili celý svět a slavili zasloužený úspěch. Na počátku léta kina do svých pavučinek zamotal nový Spider-Man (k němu se ještě někdy dostanu, neboť jsem ho dosud neviděl) a uprostřed prázdnin povstal i dlouho očekávaný nový Temný rytíř. A o něm dneska bude řeč.Slovní spojení "dlouho očekávaný" je v tomhle případě důležité. Od téměř kultovního Temného rytíře, v němž podal fenomenální (a taky finální) výkon Heath Ledger uplynuly již čtyři roky a nenasytné publikum od režiséra Christophera Nolana jaksi samozřejmě očekávalo, že třetí batmanovský film bude ještě lepší a promyšlenější než předchozí.
Možná režiséra právě přehnaná očekávání omezila a vytvořila psychický nátlak. Třeba začal moc přemýšlet o tom, proč jsou jeho filmy tak populární a chtěl svůj úspěch zopakovat. Což o to, úspěch finanční to nepochybně bude, koneckonců Nolanovo jméno už je pomalu stejným tahákem diváků jako jména některých hvězd. Ale potlesk od fanoušků Batmana a Temného rytíře se nemusí dostavit.
Tedy minimálně ode mě se ho Nolan nedočká.
I přes aktuální námět - konflikt vyšších a nižších vrstev, západní a východní civilizace, hrozba novodobého komunismu a terorismu - se divák nemůže v ději pořádně orientovat kvůli zbytečné složitosti. Nolan to zkrátka přehnal s vedlejšími postavami, pitváním jejich motivací a dětstvím a neschopností vysvětlit, co se právě vlastně děje. Nebýt bratrova osvětlujícího komentáře, vůbec bych nepochopil konec filmu.
Dalším mínusem je depresivita a propagace zla a násilí. Nejsem prudérním odmítačem filmů, kde padne pár tvrdých ran a výstřelů a které nekončí happy endem, ale v Dark Knight Rises má zlo navrch většinu času a - SPOILER ALERT! - v podstatě i uspěje a to mě neuvěřitelně deptalo. Z některých scén beznaděj a tvrdé násilí čiší natolik, že vnímavého diváka bolí se na ně jenom koukat.
Vadilo mi taky přehrávání Toma Hardyho v roli Banea. Pan Nolan se z komiksového filmu snaží udělat moderní psycho a sociopatický thriller, ovšem výkon jindy vcelku sympatického herce sráží TDKR někam na úroveň prvního Spider-Mana nebo Batmana-propadáku z 90. let. Tom Hardy se evidentně snažil přehrát Heatha Ledgera a neuvědomil si, že k šílenci Jokerovi se výrazná a často se měnící intonace hodí, zatímco k drsnému zabijákovi z podsvětí by se hodil jiný přístup.
Film je to zkrátka překombinovaný a přehnaný.
K zklamání taky přispěly nepovedené titulky v IMAXu (překlad byl moc dobrý, ale na tom obřím plátně se malá písmenka ztrácela, měnila sytost a divák musel očima přejíždět neustále nahoru a dolů). Rada pro vedení kina - příště by to chtělo písmo buď o fous zvětšit, nebo posunout výš.
Uf, když si svou recenzi pročítám zpětně, asi to vypadá, jako že The Dark Knight Rises je horší, než Čtyři slunce. Nebojte, pořád jde o velice obstojný film, jehož nedostatky ale zamrzí, protože od Christophera Nolana jste čekali víc. Batmanovi ovšem moderní plášť moc sluší a přelety nad Gothamem na imaxovém plátně působily monumentálně. Často jsem přemýšlel o tom, co by filmu asi řekli čtenáři ve 40. letech.
Poznali by Netopýřího muže, Kočičí ženu a Robina?
Tak to běžte vyzkoušet sami a dejte pak vědět, na kolik se vaše dojmy (ne)shodují s těmi mými.
Žádné komentáře:
Okomentovat
... a tak jste pravili vy!