Poslouchal jsem teď o víkendu desku Vojtěch Dyk & B-Side Band - Live at La Fabrika. Je to soubor 14 klasických i moderních jazzových písní. Najdete tam Feeling Good z 60. let i Mercy z roku 2008, bigbandovou předělávku Beatles i Nirvany. A moc se to povedlo!
Vojtěch Dyk dokázal, že jeho pověst "toho hezounka z Nightwork" je velké podcenění. Umí totiž fakt zpívat. Čistě a s velkým rozsahem - nakolik jsem schopen to laicky posoudit. Zvlášť když je to záznam živého koncertu. A doprovod saxofonu, trumpet, prostě jazzového orchestru tomu dodává špetku elegance ze starých filmů a desek.
Dykovi pomáda ve vlasech sluší, a proto nejspíš i album vydává jako vinyl. So retro! Každopádně je to asi jediná gramodeska od českého hudebníka, kterou bych si koupil (a možná kdyby na vinylu vyšli Charlie Straight).
Zaujal i kolegy novináře: v Brněnském deníku vyšel článek, který hlásá, že éra bigabandů je zpět (kéž by to byla pravda!) a krásná Jana Záhorková z kulturní redakce iDnes prohlásila, že nemá dost slov na popsání Dykova talentu. A to už o něčem svědčí.
O tomhle jsem teda vůbec nevěděla, ale je to super! Je vidět, že mu to fakt sedne :) Hlas má naprosto úžasnej, což bylo vidět už i v Nightworku, kde to občas tahal do takových výšek, až jsem si říkala, jestli to vůbec jde. A ten Nightwork bych tak neodsuzovala, prostě rádi dělají kravinky, tak ať si to užijou :D Každý si občas rádi zablbneme, akorát jiným způsobem, N. se snad ani jinak než jako blbnutí brát nedá :)
OdpovědětVymazatSouhlas, asi to blbě vyznělo, ale proti Nightwork nic nemám. "Tepláková souprava" je legendární. :D
VymazatMěla jsem možnost je vidět naživo a máš naprostou pravdu. Bylo to skvělé a vtipné!
OdpovědětVymazat