Jak jsem navštívil Jamese Deana

Ne, neděste se, nejedu v žádných psychotropních látkách. Mám na mysli pražský retro diner James Dean, který je inspirován životem této tragicky zesnulé hollywoodské legendy a vůbec atmosférou amerických padesátých let.

Krásnou hutnou atmosférou se vším všudy.

Z repráků hraje doo wop, swing, jazz, můžete slyšet Elvise, Everly Brothers, The Flamingos (tnut tnut!) a další neprávem pozapomenuté umělce. V pohodlných červeno-bílých boxech si můžete listovat jídelníčkem, na němž nechybí vanilková cola, mléčné koktejly, alkoholické drinky a hamburgery a počkat na příchod sličné servírky ve stylové uniformě. Čekání (může se protáhnout, při mé návštěvě jsme stěží našli volný stůl) si můžete ukrátit taky prohlížením nástěnných maleb Jamese Deana, Marilyn Monroe, pin-up girls, Elvise, nebo třeba zkoušením, zda jukebox v rohu funguje (nevím, všiml jsem si ho až na odchodu).

Objednal jsem si čokoládový milkshake. Dorazil s kopcem šlehačky a červenou třešničkou na vrcholku. So retro! Ceny sice nejsou zrovna nejnižší, ale James Dean není typ podniku pro každodenní stravování. Je to o stylu, o nasátí atmosféry, o úniku z všedního světa zpátky do 50. let, kdy jste s přáteli ze školy nad mléčnými koktejly řešili, kdo s kým jel v tátově cadillacu na Vyhlídku milenců a jestli je lepší James Dean nebo Marlon Brando.

Stojí to za návštěvu. Až budu mít víc peněz, zkusím ten cheeseburger. A až budu mít ještě víc peněz, otevřu si podobný retro podnik, kde budu prodávat svůj lahodný jablečný koláč a čokoládové muffiny.