Jak jsme byli podpořit Bolka

Protože jsou lidi z mého okolí slávychtivé děvky, donutili mě, abych po včerejší party napsal ještě něco o tom, jak jsme byli podpořit Bolka na prvním veřejném vystoupení jeho kapely.

Bolek - na fotce vpravo - je totiž frontmanem kapely Peaches and Cream, která se zaměřuje na britsky znějící hudbu žánrově někde mezi popem, rockem a indie. No, v hudební teorii se moc nevyznám. Broskve se šlehačkou ale hrály nad očekávání dobře, Bolek zřejmě naživo dokáže zpívat líp než v Guitar Hero.

Kapela nepříliš plnému kotli (ale ti týpci, co tam přišli po nich, neměli kotel žádný, takže se i tohle dá pokládat za úspěch) zahrála sérii převzatých písniček a na závěr přidala dvě z vlastního repertoáru. Musím říct, že zatímco ty převzaté zněly poněkud unyle a mrtvě, vlastní songy byly promyšlené, poměrně melodické a se zajímavým textem.

Takže Bolkově kapele radím, aby se spíš soustředila na svou vlastní tvorbu, protože ta jim moc sluší.

Když třebíčští Peaches and Cream dohráli i vynucený přídavek a rozházeli paličky, trsátka a kdovíco ještě, sešli jsme se u jednoho ze stolů, kde jsme řešili nejen právě ukončený koncert, ale taky Karinčinu včerejší party.

Všichni se náramně bavili u telefonu pana M., který předchozího večera putoval z ruky do ruky a více i méně podnapilí z něj psali esemesky jednorázovce dotyčného, viz fotografie.

Prostě šlo o poměrně důstojné rozloučení se sladkým létem, poněvadž příští týden už je září, což pro některé z mých přátel znamená školu, a pro mě, že je zase uvidím až za milion let.