Aby bylo jasno, píšu svoje jméno do Googlu asi jednou za dva až tři dny. Není špatné vědět, jak si člověk stojí ve vyhledávači. Po zadání "Radek Blažek" Google zpravidla vychrlí profily mě či mých jmenovců na Facebooku, stránky jakéhosi bezpochyby úspěšného podnikatele v oboru lakovacích kabin a taky tento můj blog.
Včera jsem se však nevzdal po první stránce a zabrouzdal jsem i hlouběji do hlubin internetu. Pár článků z Třebíčského deníku, nějaké moje texty z literárních soutěží, dokumenty týkající se Gymnázia Třebíč, můj táta... A OMG! Článek na Komsomolu?
Začíná duševní dialog v mé hlavě:
Komsomol... Počkat, nejsou to nějací ti mladí komunisti?
No jasně!
Ale proč píšou o mně?
Nevím, ale je to jako když se Karlem Čapkem zabývali nacisti...
No jo! To máš pravdu! Kámo, jsme úplně jak Karel Čapek!
Hustý!
Tak jsem si na odkaz klikl a pochopil jsem, že se jedná o komunistickou reakci na můj článek do Třebíčského deníku o studentovi, který podal trestní oznámení na komunistku Semelovou. Nevím, jestli se mám smát, nebo brečet, že jsem se dostal do hledáčku mladých levičáků, ale každopádně je hezké vědět, že někdo moje články doopravdy čte. Moje pochybná sláva zazářila i na samotných stránkách Třebíčského deníku, kde se pod mým článkem rozpoutala menší diskuze na téma komunismus.
Takže co z toho vyplývá? Že není na škodu čas od času vyťukat svoje jméno do Googlu a zjistit, jestli se o vás píše - a pokud ano, tak co.
Žádné komentáře:
Okomentovat
... a tak jste pravili vy!