Minulý rok jsem byl touhle dobou natolik zaneprázdněn stresováním z maturity, že jsem jen okrajově vnímal krásné počasí. Letos si ho konečně můžu v rámci možností vychutnat naplno. A tak se snažím.
Je parádní, když svítí sluníčko - tráva je hned zelenější a větve stromů vrhají různé stíny. Poslední týden navíc příjemně fouká, což je taky moc příjemné, protože lechtivý vánek ochlazuje. A když fouká silně, tak mi to zase připomíná krásný výlet do Provence, kde od moře dulo pořád. Jeden z nejpříjemnějších pocitů je když mi vítr cuchá vlasy.
Člověk ráno vstává do školy a vypravit se trvá jenom chvilku, protože si stačí přes triko přehodit košili, nazout boty a může jít. Už žádné zdlouhavé šněrování těžkých zimních bot, už žádné mikiny, šály, kabáty, rukavice a čepice. Boží! Venku je příjemně, odpoledne dokonce teplé počasí uspává.
Pak začne být dusno, stáhnou se šedivá mračna, zvedne se chladný vichr a PRÁSK! Začne hřmít. Sezóna letních bouřek už se stačila poprvé projevit, ale pořádně začne teprve v červnu. Mám rád letní bouřky, je na nich něco tajemného a krásného. I když se spustí liják, jsou to velké kapky a svým způsobem příjemné, protože ochladí rozpálené ulice.
A po bouřce všechno voní. V květnu sladce voní šeříkové keře, trávníky a stromy pořád, ale po dešti je to všechno ještě silnější. V chemii nám kdysi učitelka říkala, že je cítit ozon.
Tohle jarňo-letní počasí je zkrátka a dobře moc krásné. Škoda, že v našich klimatických podmínkách vydrží jenom dva tři měsíce.
Žádné komentáře:
Okomentovat
... a tak jste pravili vy!