neděle 6. května 2012

Že bych napsal kuchařku?

Nevím, čím to je, ale každý týden se některých druhů zpráv objeví víc, než jiných. V tomto týdnu to byly zprávy o vydání dvou zajímavých kuchařek. 

První "uvařil" teprve sedmnáctiletý týpek Martin Škoda. Ve čtvrtek se jemu a jeho kuchařce věnovali v Reflexu. Knížka hravě nazvaná Škoda nevařit má 224 stránek, zajímavé recepty jsou doprovázeny fotkami, ovšem to nejzajímavější je na tomhle dílku propojení vaření s hudbou. U každého receptu je jeden song, který se hodí k jeho vaření. 

Na netu jsem narazil na pár ukázek z jeho kuchařky - tuším zrovna nějaký návod na přípravu sendviče s uzeným lososem (což mě zaujalo, protože miluju lososa) a celkem se mi to líbilo, ale když jsem viděl některé názvy jiných jídel obsažených v kuchařce, přišly mi docela složité. Každopádně toho kluka obdivuju - v sedmnácti letech jsem se taky pokoušel o vydání knihy a dopadlo to tak, že jsem si ji musel vydat sám. Martin Škoda musí být skutečně dobrý (a jeho recepty taky). Doporučuju přečíst ten článek v Reflexu.


Kniha je ke koupi v knihkupectvích a na internetu už od 290 Kč.

A druhá kuchařka se jmenuje Deník Dity P. a napsala ji Dita Pecháčková, bývalá šéfredaktorka časopisu Apetit. Tahle mě zaujala zajímavou propagací před Facebook, kde autorka využila výhody timeline a návštěvník tak může sledovat, jak kniha vznikala od textů až po tisk. Vlastně je celkem paradoxní, že sedmnáctiletý student, příslušník facebookové generace, svou knihu nedokáže na internetu propagovat tak poutavě. 

Ale zpátky ke kuchařce: autorka píše, že v ní jsou snadné a rychlé recepty z potravin, které jsou k sehnání (což je super, protože nic mě nedokáže rozčílit tolik, jako když chci něco ukuchtit a nemůžu k tomu sehnat přísady). Deník Dity P. má 280 stránek a na internetu je k sehnání od 355 Kč.

Jak vidno, kuchařky jsou teď v kurzu, a tak mě napadlo, že bych mohl taky vybrat pár mých receptů. Problém je v tom, že skutečně "svoje" recepty mám asi jenom tři, maximálně čtyři. To by byla docela útlá kuchařka. Navíc člověk nikdy neví, kdy se mu budou jeho tajné recepty hodit - co když mi nevyjde kariéra novináře a budu si chtít otevřít kavárnu s mými dezerty? - takže bych je nerad prozrazoval. Vlastně se na psaní kuchařky asi nehodím.

Žádné komentáře:

Okomentovat

... a tak jste pravili vy!