Dark Shadows

Dostal jsem teď v týdnu příležitost vidět poslední film Tima Burtona Dark Shadows. Znalci fantasy   vědí, že jde o film na motivy veleúspěšného televizního seriálu z 60. a 70. let. Ovšem kdo čekal stejně velký úspěch i u filmu, lehce se přepočítal.

Navzdory hvězdnému obsazení (Johnny Depp, Michelle Pfeiffer, Helena Bonham Carter, Eva Green a ve vedlejší roli se mihne i nesmrtelný Christopher Lee) a Burtonově jménu na režisérské stoličce se ale Temné stíny mihotají mezi světlem a tmou, mezi dobrým a špatným filmem a jediné, co si divák (nebo alespoň já) odnáší, je rozporuplná směs pocitů.

Eva Green se svým krásným portrétem
ve stylu art-deco

První polovina filmu je skvělá - mladá slečna jede vlakem do ponuré Nové Anglie a skvělá dobová hudba a setkání s hippiesáky navozuje atmosféru přelomu 60. a 70. let. Dokonce i vzkříšení 200 let pohřbeného upíra Barnabase Collinse a jeho setkání s moderní společnosti je uděláno hravě a zajímavě. (Logo McDonald's jako zkratka pro "Mefistofeles"? Báječné!)

Pak se ale všechno začne drolit jako sídlo Collinsových. Jako by scenárista najednou zapomněl, že má jít o groteskní komedii s prvky fantasy. A tak se začne chladnokrevně vraždit, vyjednávat o podílu na trhu, řešit vztahy a zábava ustupuje do pozadí.

Je to škoda, poněvadž Temné stíny měly potenciál - stylová atmosféra, retro kabát, hudba, hvězdy...

Aspoň jsem se ale díky tomu filmu dostal k téhle super písničce...