Sněhurka a lovec, aneb "ta druhá" Sněhurka

Sněhurce a lovci nemůžu upřít působivou
vizuální stránku. Bohužel jsme ale to nejlepší viděli
už v traileru.

Před dvěma měsíci jsem psal recenzi na svérázně pojatou pohádku o Sněhurce s příjemnými dojmy. Byla to přitom jenom první z dvou Sněhurek, jichž jsme se letos dočkali. Na podle trailerů akčnější a více fantasy Sněhurku a lovce jsem se těšil víc. A ta mě zklamala asi jako kouzelné zrcadlo zlou královnu, když jí poprvé řekne, že už není nejkrásnější.


Koneckonců, může člověk brát vážně film, který říká, že Kristen Stewart je krásnější než Charlize Theron? Problém je v tom, že tvůrci své dílo brali vážně. Možná až příliš. Vizuálně zajímavý, až videoklipový přístup je čas od času přerušen přeletem přes šedivé hory ve stylu Pána prstenů, do toho kontrast kýčovitě barevného království víl a spousta prázdné symboliky (co měl sakra znamenat ten bílý jelen?). Vtip a nahled takřka nulový.

Nemám problém s vážně míněnými filmy, které se berou vážně, ale v tom případě očekávám určitou originalitu, ne vyčpělé náměty a kopírování ostatních.

Vyděšené výrazy a odhodlané výrazy, to tak zhruba
vystihuje herecké výzvy tohoto filmu

Co se týče herců, nejlepší asi byla Charlize Theron, protože mi přišlo, že kromě ní nikdo nemusel hrát nic jiného než vyděšené výrazy, zachmuřené výrazy a odhodlané výrazy. Kristen Stewart si pro jistotu nechávala jeden a ten samý výraz během celého filmu (nic proti nemám proti ní jako osobě, ale přijde mi, že se před kamerou neumí chovat moc přirozeně, a tak to maskuje určitou strnulostí).

Hudba poměrně dobrá a některé záběry podařené, takže film je průměr, možná lehký podprůměr. Každopádně mě však zklamal. Čekal jsem, že tohle bude "ta povedenější" letošní Sněhurka. Mirror, Mirror se ale povedlo víc.