"Blesk není mediální odpad", aneb tak pravil Šafr

V prvním dni letního semestru k nám na přednášku zavítal bývalý šéfredaktor Reflexu a současný šéfredaktor Blesku Pavel Šafr. Hned na úvod nám řekl, že nekonfliktní lidi bez názoru a bez nepřátel nikdy ničeho nedokážou. Jak nám během prvních pár minut došlo, opravdu se tímto pravidlem řídí. Je sebevědomý, věří si, jde si tvrdě za svým cílem a to spousta lidí nemá ráda.

V kontroverzní osobnosti pana Šafra je něco, co vás přiměje buďto ho svým způsobem obdivovat, nebo se stavět vůči němu do opozice.

Na naší přednášce jsem byl zřejmě jeden z mála těch, kdo patří do té první skupiny. Pavlu Šafrovi je vytýkána bulvarizace médií a nejspíš na tom i něco bude, ale zvedl čtenost Reflexu o 10 tisíc výtisků týdně. Udělal z něj výrazný časopis s názorem a originálním pohledem na společnost.

Novou tvář chce dát i Blesku. Zavedl prý přísnou politiku "zákazu výmyslů" a mnoho redaktorů již za psaní lží přísně potrestal. Snaží se z nejčtenějšího českého deníku udělat bulvár ve stylu Bild nebo Daily Mirror, nebo The Sun, více zaměřený na politiku a události než na celebrity. 

Na závěr jsme si také popovídali o tom, jak je společnost (nejen ta česká) svým způsobem pokrytecká, neboť všichni říkají,  že bulvár nečtou a přitom mají dokonalý přehled o všech skandálech celebrit. O tomhle už jsem přemýšlel dřív.


Přednáška pana Šafra každopádně byla zajímavá, protože mi přinesla nový náhled na bulvarizaci médií a díky osobitosti přednášejícího si z ní nejspíš i hodně zapamatuji.