Potopa moderního světa |
Tentokrát mě to ale příliš neoslovilo. Možná proto, že fotografie byly sestaveny chronologicky od nejstarších po nejnovějších a když LaChapell začínal, žádný zázrak to nebyl. Ty nejzajímavější a nejlepší fotky byly až na konci výstavy a to už jsem byl tolik unaven a zahlcen křiklavými barvami, že jsem na to neměl náladu.
Kurt Cobain jako Ježíš, Courtney Panna Marie |
Líbily se mi obří fotky, které s barevnou kýčovitostí zachycovaly katastrofickou potopu světa (kdyby dneska tvořil Michelangelo, jeho díla by vypadala podobně). Rovněž zobrazení celebrit coby novodobých světců a bohů bylo poměrně trefné a nápadité. Osobité kouzlo měla i fotografie s novoroční oslavou roku 1932 v Německu, kde bohatí tančí a pořádají orgie, zatímco okny dovnitř nahlíží zbědovaní chudáci, komunisti a nacisti.
Politicky je z LaChapellova díla vidět, že nemá kapitalismus příliš v lásce, kritizuje bývalého amerického prezidenta Bushe a paroduje konzumní společnost. Je to paradoxní, protože právě kapitalismus a konzumní společnost ho živí.
Happy New Year 1932! |
To Ti závidím, že si tam byl. Já jsem to nestihl, i když výstava trvala celkem dlouho.:)
OdpovědětVymazatNo jak jsem psal, výstava Dekadence se mi líbila víc. Ale myslím, že určitě ještě bude příležitost vidět LaChapellovy obrázky v Česku.
OdpovědětVymazatTak snad jo, ale asi si počkám.
OdpovědětVymazat